|
|
Toto je kompletní text platného tzv. Autorského zákona, po poslední novelizaci z března 1996.
Důvodem jeho vystavení zde je to, že se na něj v některých jiných zdejších materiálech odkazuji, především v souvislosti na právo vytvoření záložní kopie, v kterém nelze být omezen žádným licenčním ujednáním.
35/1965 Sb.
ZÁKON
ze dne 25. března 1965
o dílech literárních, vědeckých a uměleckých
(autorský zákon)
Změna: 89/1990 Sb.
Změna: 468/1991 Sb.
Změna: 318/1993 Sb.
Změna: 318/1993 Sb.
Změna: 237/1995 Sb.
Změna: 86/1996 Sb.
Národní shromáždění Československé socialistické republiky se
usneslo na tomto zákoně:
§ 1
zrušen
ČÁST I
Právo autorské
§ 2
Dílo
(1) Předmětem autorského práva jsou díla literární, vědecká
a umělecká, která jsou výsledkem tvůrčí činnosti autora, zejména
díla slovesná, divadelní, hudební, výtvarná včetně děl umění
architektonického a děl umění užitého, díla filmová, fotografická
a kartografická. Za předmět ochrany se považují i programy
počítačů, pokud splňují pojmové znaky děl podle tohoto zákona;
nestanoví-li tento zákon jinak, jsou chráněny jako díla literární.
(2) Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na právní předpisy
a rozhodnutí, veřejné listiny, úřední spisy, denní zprávy, ani na
projevy přednesené při projednávání veřejných záležitostí; k
soubornému vydání takových projevů nebo k jejich zařazení do
sborníku je však třeba svolení toho, kdo je proslovil.
§ 3
Zpracování a překlad díla
(1) Předmětem autorského práva jsou také nová díla původní,
která vznikla osobitým tvůrčím zpracováním díla jiného.
(2) Předmětem autorského práva jsou dále i překlady děl do
jiných jazyků.
(3) Dílo lze zpracovat nebo přeložit do jiného jazyka jen se
svolením jeho autora. Svolení autora není třeba k překladu do
jiného jazyka u děl uvedených v § 2 odst. 2.
§ 4
Dílo souborné
(1) Předmětem autorského práva jsou i sborníky, časopisy,
pásma, výstavy a jiná díla souborná, je-li jejich uspořádání
výsledkem tvůrčí činnosti; zařadit dílo do díla souborného lze jen
se svolením autora.
(2) Autorské právo k soubornému dílu jako celku přísluší
tomu, kdo je uspořádal; tím nejsou dotčena práva autorů děl do
souboru zařazených.
(3) Právo autorské k vydanému sborníku, kartografickému dílu
a časopisu vykonává vydavatel.
§ 5
Díla spojená
(1) Spojit díla lze jen se svolením jejich autorů. S díly
spojenými nakládají všichni autoři společně.
(2) Práva autorů nakládat spojenými díly jiným způsobem
zůstávají nedotčena.
(3) K provozování hudebního díla s textem stačí svolení
autora části hudební.
§ 6
Dílo filmové
Autoři jednotlivých složek filmového díla nebo díla
vyjádřeného podobným způsobem a autor díla takto nově vytvořeného,
kterým je zpravidla režisér, udílejí výrobci svolení k užití díla
smlouvou. Autorské právo k dílu takto vytvořenému jako celku
vykonává výrobce.
§ 7
Dílo spoluautorů
Autorské právo k dílu, které vzniklo tvůrčí činností několika
autorů jako dílo jediné, přísluší všem spoluautorům společně a
nedílně.
§ 8
Dílo anonymní a pseudonymní
(1) Totožnost autora, jehož dílo bylo uveřejněno bez udání
jména nebo s krycím jménem, není dovoleno bez jeho souhlasu
prozradit.
(2) Dokud se autor veřejně neprohlásí, může autorské právo k
dílu uplatnit ten, kdo dílo poprvé oprávněně vydal, a pokud vydáno
nebylo, uveřejnil. Veřejného prohlášení autora není třeba, je-li
jeho pravé jméno obecně známo.
§ 9
Vznik autorského práva k dílu
(1) Autorské právo k dílu vzniká okamžikem, kdy je dílo
vyjádřeno slovem, písmem, náčrtem, skicou nebo v jakékoli jiné
vnímatelné podobě.
(2) Autorské právo k dílu se vztahuje jak na celek díla, tak
na jeho jednotlivé části.
§ 10
Uveřejnění a vydání díla
(1) Dílo je uveřejněno toho dne, kdy bylo oprávněně poprvé
veřejně provedeno nebo vystaveno, vydáno nebo jinak uvedeno na
veřejnost.
(2) Dílo je vydáno toho dne, kdy bylo oprávněně započato s
veřejným šířením jeho rozmnoženin.
§ 11
Země původu díla
(1) Za zemi původu díla se pokládá
a) u děl nevydaných stát, jehož je autor státním příslušníkem,
b) u děl vydaných stát, kde se oprávněně uskutečnilo první vydání
díla.
(2) Na dílo, které bylo vydáno současně na území České
republiky i jinde, hledí se jako na dílo vydané v České republice;
za současné vydání díla se považuje vydání v rozpětí nejvýše 30
dnů.
Obsah autorského práva
§ 12
(1) Autor má právo
a) na ochranu svého autorství, zejména na nedotknutelnost svého
díla, a je-li dílo užíváno jinou osobou, aby se tak dělo
způsobem nesnižujícím hodnotu díla,
b) s dílem nakládat, zejména rozhodnout o jeho uveřejnění a udílet
svolení k jeho užití,
c) na odměnu za tvůrčí práci (§ 13).
(2) Právo na ochranu autorství je nepřevoditelné.
§ 13
(1) Při každém užití díla náleží autorovi, s výjimkami
uvedenými v § 15, autorská odměna.
(2) Autoři děl, která lze vzhledem k jejich povaze
rozmnožovat pro vlastní osobní potřebu [§ 15 odst. 2 písm. a)] na
podkladě
a) rozhlasového či televizního vysílání nebo
b) zvukového, obrazového či zvukově obrazového snímku vyrobeného
a uveřejněného jeho výrobcem (§ 45)
přenesením pomocí technického zařízení na nenahrané nosiče
záznamu, mají právo na odměnu vůči výrobcům takových nosičů,
popřípadě jejich dovozcům. Právo na odměnu nepřísluší, pokud jde
o nenahrané nosiče záznamů pro vývoz nebo pro provozní potřeby
fyzických či právnických osob.
(3) Autoři děl, která lze vzhledem k jejich povaze
rozmnožovat pro vlastní osobní potřebu [§ 15 odst. 2 písm. a)] na
podkladě tiskovin5) nebo jejich rozmnoženin přenesením pomocí
technického zařízení na jiný hmotný podklad, mají právo na odměnu
vůči výrobcům takových zařízení, popřípadě jejich dovozcům.
(4) Sazby odměn a náhrad podle odstavců 2 a 3, způsob jejich
placení, jakož i jejich rozdělení mezi jednotlivé skupiny
oprávněných osob může Ministerstvo kultury stanovit vyhláškou.
------------------------------------------------------------------
5) § 1 zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích.
Užití díla
§ 14
(1) Užít díla, pokud to není dovoleno přímo zákonem, lze jen
se svolením autora. Svolení k užití díla uděluje autor smlouvou.
(2) Autorovo oprávnění vyplývající ze zákona nemůže být
dohodou stran vyloučeno ani zkráceno.
(3) Bez svolení autora může být díla užito pouze v případech
stanovených v § 15, na základě soudního rozhodnutí podle § 17
odst. 2 nebo s úředním přivolením podle § 18.
§ 15
(1) Autorské právo neporušuje, kdo použije námětu obsaženého
v cizím díle k vytvoření nového díla původního.
(2) Autorova svolení k užití díla nepotřebuje a odměnu není
povinen poskytnout, kdo
a) zhotoví rozmnoženinu nebo napodobeninu uveřejněného díla pro
svou osobní potřebu, pokud ji, jde-li o dílo výtvarné, zřetelně
jako rozmnoženinu nebo napodobeninu označí a nejde-li
o rozmnoženinu nebo napodobeninu díla architektonického stavbou
nebo jiným provedením anebo o počítačový program; ustanovení
§ 13 odst. 2 tím není dotčeno;
b) cituje úryvky vydaného díla a uvede autora i název díla;
c) zařadí do díla vědeckého nebo kritického v míře potřebné k
vysvětlení textu anebo do učebnic či učebních pomůcek v
odůvodněném rozsahu části vydaných děl, drobná vydaná díla
celá, rozmnoženiny či napodobeniny děl nebo jejich částí,
uvede-li autora i pramen;
d) užije uveřejněného díla v samostatné přednášce výlučně k účelům
vyučovacím nebo vzdělávacím, uvede-li autora i dílo;
e) přetiskne v časopise články časového významu o věcech
hospodářských nebo politických uveřejněné již v jiných
časopisech, uvede-li autora i pramen; přípustné však není
takové přetištění, je-li výslovně zapověděno;
f) napodobí dílo výtvarné umístěné na veřejném prostranství v
jiném oboru výtvarného umění; fotografie takto umístěného
výtvarného díla lze též bez souhlasu jeho autora rozmnožovat a
šířit;
g) otiskne v katalogu veřejné sbírky nebo výstavy vyobrazení
výtvarného díla do ní zařazeného;
h) veřejně vystavuje díla výtvarná nebo fotografická, která již
autor převedl na jinou osobu, vystavuje-li se dílo bezplatně
anebo je-li k vystavení bezplatně půjčeno;
i) rozmnožuje nebo dává rozmnožovat pro vlastní osobní potřebu
nebo pro rozdávání dílo fotografické, které je jeho podobiznou
a které bylo úplatně objednáno;
j) zhotoví rozmnoženinu rozebraného vydání díla pro potřebu
veřejné knihovny k dokumentačním účelům a pro účely vědeckého
výzkumu;
k) rozmnoží vydané dílo zvláštní technikou pro potřeby nevidomých.
(3) Autorovo svolení nepotřebuje a odměnu za užití díla
nejsou také povinny poskytnout
a) organizace při zpravodajství o aktuální události fotografií,
filmem, rozhlasem nebo televizí, je-li v odůvodněné míře užito
i díla, které je při takovéto události provozováno nebo
vystaveno,
b) knihovny, školy, školská zařízení, archivy, muzea
a galerie,1a) půjčují-li nevýdělečně originály vydaných děl
nebo jejich rozmnoženiny pořízené tiskem nebo jiným způsobem,
nejde-li o snímky zvukového, obrazového nebo obojího záznamu
s výjimkou nevýdělečného zapůjčení těchto snímků pro potřeby
nevidomých.
(4) Oprávněný uživatel počítačového programu není povinen
získat autorovo svolení ani poskytnout zvláštní odměnu k pořízení
rozmnoženiny, překladu nebo úpravy takového programu,
potřebuje-li tuto rozmnoženinu, překlad nebo úpravu
a) pro provoz programu na počítači, pro nějž byl tento program
získán;
b) ke zjištění informací nezbytných k dosažení funkčního spojení
dvou nebo více počítačových programů, pokud je taková
rozmnoženina, překlad nebo úprava pořízena jím samým nebo
osobou jím určenou, nejsou-li tyto informace běžně dostupné
a je-li jejich získání omezeno na části počítačového programu
nezbytné k dosažení uvedeného cíle;
c) k archivním a záložním účelům, popřípadě k nahrazení oprávněně
získané rozmnoženiny, která byla ztracena, zničena nebo jinak
znehodnocena.
(5) Oprávněný uživatel počítačového programu nemůže být
omezen ve svém právu zkoumat počítačový program, studovat jej nebo
zkoušet jeho fungování za účelem zjištění myšlenek a principů, na
nichž je založen kterýkoli prvek programu, činí-li tak při jeho
obvyklém využívání.
(6) Není-li dohodnuto jinak, oprávněný uživatel počítačového
programu může provést bez souhlasu autora úpravy, doplňky a změny
počítačového programu nebo jeho doprovodné dokumentace, pokud
takové zásahy směřují k opravě zřejmé vady nebo jsou v souladu se
zamýšleným účelem při jeho operativním využívání oprávněným
uživatelem; tím není dotčeno právo autora na zachování podoby
kódu, v níž dílo zpřístupnil veřejnosti.
------------------------------------------------------------------
1a) Zákon č. 53/1959 Sb., o jednotné soustavě knihoven
(knihovnický zákon), ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb.
Zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č.
216/1993 Sb., zákona č. 46/1994 Sb. a zákona č. 192/1994 Sb.
Zákon č. 232/1992 Sb., o policejních vysokých školách
a o zřízení Policejní akademie, ve znění zákona ČNR č.
26/1993 Sb.
Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních
škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění
pozdějších předpisů.
Zákon ČNR č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona ČNR
č. 343/1992 Sb.
Zákon č. 54/1959 Sb., o muzeích a galeriích, ve znění zákona
ČNR č. 425/1990 Sb.
§ 16
(1) Samostatným užitím díla, kromě jeho vysílání rozhlasem
nebo televizí, je i každé další veřejné šíření takto vysílaného
díla pomocí jakéhokoli zařízení k přenosu zvuků nebo obrazů,
uskutečňuje-li takové šíření jiný subjekt než organizace původního
vysílání.
(2) Za součást bezdrátového rozhlasového nebo televizního
vysílání se považuje současný, úplný a nezměněný přenos takového
vysílání po drátě či jiným způsobem uskutečněný toutéž organizací.
Umožnění příjmu rozhlasového nebo televizního vysílání na
přijímačích téhož domu, popřípadě domů bezprostředně souvisejících
pomocí anténových zařízení (tzv. společné televizní antény) se za
zvláštní užití nepovažuje.
§ 17
(1) Zaměstnavatel může užívat k plnění úkolů náležejících do
předmětu jeho činnosti díla vědeckého nebo uměleckého vytvořeného
jeho zaměstnancem ke splnění povinností vyplývajících z pracovního
poměru bez dalšího autorova svolení.
(2) Zaměstnavatel, do jehož předmětu činnosti náleží vydávat
nebo jinak uveřejňovat díla, může vydat nebo jinak uveřejnit dílo
svého zaměstnance vytvořené ke splnění povinností vyplývajících
z pracovního poměru jen se svolením autora. Odpírá-li autor udělit
mu svolení bez závažných důvodů, může se zaměstnavatel domáhat
tohoto svolení u soudu.
(3) Autor díla, jež bylo vytvořeno ke splnění povinností
vyplývajících z pracovního poměru k zaměstnavateli, může udělit
svolení k vydání nebo jinému uveřejnění díla jen s jeho souhlasem.
Odpírá-li mu zaměstnavatel udělit souhlas bez závažného důvodu,
může se autor domáhat tohoto souhlasu u soudu.
(4) Podrobnější podmínky užití díla vytvořeného ke splnění
povinností vyplývajících z pracovního poměru k zaměstnavateli
upravuje smlouva. Nestanoví-li tato smlouva jinak, je
zaměstnavatel oprávněn požadovat, aby mu autor z přijaté autorské
odměny přiměřeně přispěl k náhradě nákladů, které na vytvoření
díla vynaložil.
(5) Není-li výslovně sjednáno jinak, autorské právo
k počítačovému programu vytvořenému zaměstnancem ke splnění
povinnosti vyplývající z jeho pracovního poměru, vykonává
zaměstnavatel.
(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 platí obdobně pro díla
vytvořená ke splnění povinností vyplývajících z členského nebo
služebního poměru.
§ 18
Ministerstvo kultury může svým výrokem nahradit autorovo
svolení k překladu děl cizích státních příslušníků do českého
jazyka, pokud to připouštějí mezinárodní smlouvy, a za podmínek
v nich stanovených.
Převod autorských práv
§ 19
(1) Autor může převádět jen právo dílo užít.
(2) Nabyvatel smí získané oprávnění převést na třetí osobu
jen se svolením autora.
(3) zrušen
§ 20
zrušen
§ 21
Zanikne-li právnická osoba nebo zemře-li fyzická osoba, na
niž bylo převedeno právo užít díla, bez právního nástupce, nabude
opět autor práva rozhodovat o dalším užití díla.
Smlouvy o šíření díla
§ 22
(1) Smlouvou o šíření díla uděluje autor právnické nebo
fyzické osobě za odměnu svolení šířit své dílo; podmínky šíření
díla mohou obsahovat i hromadné smlouvy.
(2) Smlouvami o šíření díla jsou zejména smlouva
nakladatelská, smlouva o veřejném provozování díla, smlouvy
o šíření díla půjčováním nebo pronájmem rozmnoženin díla, smlouva
o šíření snímků zvukového záznamu díla a smlouva o vysílání díla
rozhlasem nebo televizí.
(3) Smlouva o šíření díla musí stanovit způsob a rozsah
šíření díla, čas, kdy se tak stane, autorskou odměnu, součinnost
autora, dobu, na kterou je smlouva sjednána a závazek uživatele,
že šíření díla provede na svůj účet.
(4) Pokud Ministerstvo kultury nestanoví jinak, musí být
smlouva o šíření díla sjednána písemně.
§ 23
(1) Autor je povinen odevzdat dílo uživateli včas a upravené
tak, aby mohlo být bez obtíží šířeno dohodnutým způsobem.
(2) Uživatel může od smlouvy odstoupit, jestliže mu autor bez
závažného důvodu dílo řádně neodevzdal ani v dodatečné lhůtě,
kterou mu uživatel poskytl; dodatečnou lhůtu není třeba
poskytnout, vyplývá-li ze smlouvy nebo z povahy věci, že uživatel
nemůže mít na opožděném splnění zájem. V takovém případě může
uživatel požadovat vrácení toho, co již autorovi plnil.
(3) Autor může od smlouvy odstoupit a žádat vrácení díla,
nebude-li šíření díla uskutečněno ve lhůtě sjednané ve smlouvě;
tím není dotčen jeho nárok na autorskou odměnu.
Smlouva nakladatelská
§ 24
(1) Smlouvou nakladatelskou udílí autor nakladateli svolení
vydat dílo slovesné, dílo hudebně dramatické nebo hudební, dílo
výtvarných umění anebo dílo fotografické, a nakladatel se zavazuje
na svůj účet dílo vydat, učinit opatření k jeho šíření a vyplatit
autorovi odměnu.
(2) Dokud trvá poměr založený nakladatelskou smlouvou, nemůže
autor udělit jiné organizaci svolení k vydání díla bez souhlasu
nakladatele, ledaže jde o souborné vydání jeho děl nebo o vydání
díla v periodické publikaci.
(3) Bude-li dílo rozebráno dříve než uplyne doba, na kterou
byla smlouva sjednána, může autor, i když nebylo ujednáno vydání
další, žádat na nakladateli, aby vydal dílo znovu. Nebude-li pak
smlouva o novém vydání díla sjednána do 6 měsíců, má autor volnost
sjednat smlouvu s nakladatelem jiným.
§ 25
(1) Autor je oprávněn provést autorskou korekturu svého díla.
(2) Nebude-li autoru umožněno autorskou korekturu díla
provést, může od smlouvy odstoupit a žádat vrácení díla, došlo-li
by k užití díla způsobem snižujícím jeho hodnotu; tím není dotčen
jeho nárok na autorskou odměnu.
Smlouva o veřejném provozování díla
§ 26
Smlouvou o veřejném provozování díla udílí autor
provozovateli svolení provozovat dílo divadelní nebo hudební
a provozovatel se zavazuje na svůj náklad dílo provozovat
a zaplatit autorovi odměnu.
§ 26a
Smlouva o šíření díla půjčováním nebo pronájmem rozmnoženin díla
(1) Smlouvou o šíření díla půjčováním rozmnoženin díla udílí
autor půjčiteli svolení přenechat třetím osobám po sjednanou dobu
bezplatně rozmnoženiny díla k užívání.2)
(2) Smlouvou o šíření díla pronájmem rozmnoženin díla udílí
autor pronajímateli svolení přenechat za úplatu třetím osobám
(nájemcům) rozmnoženiny díla, aby je dočasně užívaly.3)
(3) Rozmnoženinami díla se rozumí i snímky zvukového,
obrazového nebo obojího záznamu díla.
------------------------------------------------------------------
2) § 659 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění
pozdějších předpisů.
3) § 663 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 27
Smlouva o vytvoření díla
(1) Smlouvou o vytvoření díla se zavazuje autor vytvořit pro
objednatele za odměnu literární, vědecké nebo umělecké dílo a
uděluje svolení, aby objednatel díla užil k účelu smlouvou
vymezenému.
(2) Autor je povinen vytvořit dílo osobně ve stanovené lhůtě.
Není-li dohodnuto jinak, vznikne autorovi nárok na sjednanou
odměnu odevzdáním díla.
(3) Má-li dílo vady, které brání, aby mohlo být díla užito k
účelu smlouvou stanovenému, může objednatel od smlouvy odstoupit.
Jsou-li vady odstranitelné, může objednatel od smlouvy odstoupit
jen tehdy, jestliže autor vady neodstraní v přiměřené lhůtě,
kterou mu objednatel k tomu účelu poskytl.
(4) Ustanovení § 23 odst. 2 platí obdobně pro smlouvu o
vytvoření díla.
Smlouvy o jiném užití díla
§ 28
Na smlouvy o jiném užití díla se přiměřeně vztahují
ustanovení § 22 odst. 3 a § 23.
Přechod autorského práva
§ 29
(1) Autorské právo přechází na dědice. Ustanovení tohoto
zákona o autorovi platí, pokud nevyplývá z jejich povahy jinak, i
pro jeho dědice.
(2) Nemá-li spoluautor dědice, přirůstá jeho podíl
spoluautorům ostatním.
Převod originálu nebo rozmnoženiny díla
§ 30
Kdo nabude originálu díla nebo jeho rozmnoženiny, nenabývá
tímto převodem práva k užití díla, není-li výslovně ujednáno
jinak.
§ 31
Autor, který převedl za úplatu originál svého díla, může se
domáhat slušného vypořádání na každém nabyvateli, který dalším
převodem vlastnictví díla získal společensky neodůvodněný
majetkový prospěch. Tohoto práva se nelze předem vzdát.
Porušení autorského práva
§ 32
(1) Autor, jehož právo bylo porušeno, může se domáhat zejména
toho, aby rušení jeho práva bylo zakázáno, následky porušení
odstraněny a poskytnuto mu přiměřené zadostiučinění. Vznikla-li
porušením práva závažná újma nemajetkové povahy, má autor právo na
zadostiučinění v peněžité částce, pokud by se přiznání jiného
zadostiučinění nejevilo postačujícím; výši peněžitého
zadostiučinění určí soud, který přihlédne zejména k rozsahu
vzniklé újmy, jakož i k okolnostem, za nichž k porušení práva
došlo.
(2) Vznikla-li autorovi ohrožením nebo porušením jeho práv
škoda, má právo na její náhradu podle občanského zákoníku.
(3) U díla vytvořeného spoluautory přísluší oprávnění podle
odstavců 1 a 2 i jednotlivým spoluautorům samostatně.
(4) Výkon práva autorského jinými osobami nebrání, aby se
autor sám domáhal ochrany svého autorského práva před jeho
ohrožením nebo porušením.
§ 32a
Stejné nároky jako při ohrožení nebo porušení autorských práv
příslušejí autorovi vůči osobám, které vyrábějí, uvádějí do oběhu
nebo využívají pro dosažení majetkového prospěchu pomůcky výlučně
zamýšlené k odstranění, vyřazení z provozu nebo omezení funkčnosti
technických zařízení nebo jiných prostředků, použitých k ochraně
jeho díla před neoprávněným užitím.
Trvání práv
§ 33
(1) Autorské právo trvá, pokud není dále stanoveno jinak, po
dobu života autorova a 50 let po jeho smrti, u děl spoluautorů a u
spojených děl vytvořených pro účely užívání v tomto spojení 50 let
po smrti toho z nich, který ostatní přežil.
(2) Trvání autorského práva k pozůstalému dílu, uveřejněnému
poprvé v posledních deseti letech lhůty podle odstavce 1,
prodlužuje se na 10 let od uveřejnění díla.
(3) U děl anonymních a pseudonymních, u nichž totožnost
autora není známa, trvá autorské právo 50 let po uveřejnění díla.
(4) Autorské právo k dílům filmovým trvá 50 let po uveřejnění
díla.
(5) U sborníků a časopisů vydaných organizacemi trvá autorské
právo 10 let po uveřejnění díla.
(6) Právo na ochranu autorství je však časově neomezené.
§ 34
Doba trvání autorského práva se počítá vždy teprve od konce
roku, v němž došlo k události rozhodné pro její počítání.
Volná díla
§ 35
(1) Nemá-li autor dědiců nebo odmítnou-li dědici dědictví
přijmout, stanou se jeho díla, s výjimkou uvedenou v § 29 odst. 2,
volnými, a to i před uplynutím lhůt uvedených v § 33.
(2) Skončí-li doba trvání autorského práva nebo je-li dílo
volné z jiného důvodu, není uživatel povinen vyžadovat k užití
díla svolení ani poskytnout autorskou odměnu. Volné dílo však smí
být užito jen způsobem odpovídajícím jeho hodnotě a musí být
uveden autor díla, je-li znám. O zachování této podmínky pečují
autorské svazy a právnické osoby, které získaly oprávnění k výkonu
hromadné správy pro vymezený obor tvůrčí činnosti v příslušné
oblasti podle zvláštního zákona.4)
------------------------------------------------------------------
4) Zákon č. 237/1995 Sb., o hromadné správě autorských práv a práv
autorskému právu příbuzných a o změně a doplnění některých
zákonů.
ČÁST II
Práva výkonných umělců
§ 36
(1) Předmětem práv výkonných umělců podle tohoto zákona jsou
jejich umělecké výkony, tj. výkony herců, zpěváků, hudebníků,
tanečníků a jiných osob, které představují, zpívají, hrají,
recitují nebo jinak provádějí literární nebo umělecké dílo.
(2) Bez svolení výkonných umělců nelze užít jejich výkonů pro
a) zvukový, obrazový nebo obojí záznam (dále jen "záznam")
zhotovený pro výrobu rozmnoženin určených k veřejnému odbytu
nebo pro výrobu filmů určených k veřejnému promítání (dále jen
"snímky"),
b) zhotovení snímků určených k veřejnému odbytu nebo užití záznamů
nebo snímků k jinému účelu, než pro které již bylo svolení
uděleno, např. k jejich veřejnému přednesu, půjčování nebo
pronájmu, pokud nejde o případy uvedené v § 37 odst. 1,
c) vysílání rozhlasem nebo televizí,
d) veřejné promítání nebo šíření jinými prostředky, byl-li výkon
uskutečněn pro někoho jiného než pro organizaci, která ho chce
použít.
(3) Za užití výkonu náleží výkonným umělcům odměna.
§ 37
(1) Svolení výkonného umělce není třeba
a) k zhotovení záznamu jeho výkonu, uskutečněného pro rozhlasovou
nebo televizní organizaci, je-li záznam pořizován touto
organizací vlastními prostředky pro vlastní vysílání,
b) k vysílání jeho výkonu rozhlasem nebo televizí, děje-li se ze
záznamu nebo snímku, který byl zhotoven se svolením výkonného
umělce,
c) k užití jeho výkonu pro osobní potřebu uživatele; tím není
dotčeno ustanovení § 13 odst. 2 (§ 39 odst. 1),
d) k užití jeho výkonu ze záznamu nebo snímku výlučně k účelům
vědeckým nebo vyučovacím.
(2) Za užití výkonu způsobem uvedeným v odstavci 1 písm. a)
a b) náleží výkonnému umělci odměna.
§ 38
Práva výkonných umělců trvají 50 let od konce roku, v němž
byl záznam výkonu pořízen.
§ 39
(1) Ustanovení § 5 až 9, § 12, § 13 odst. 2 až 4, § 14 odst.
1, § 15 odst. 2 písm. a), § 15 odst. 3, § 16, 19, § 21 až 23,
§ 26 až 30, § 32 odst. 1 a 2, § 32a, § 33 odst. 6, § 34 a § 35
odst. 2 se vztahují obdobně na výkonné umělce a jejich výkony;
totéž platí o § 35 odst. 1 s tím, že trvání práva se řídí podle
§ 38.
(2) Ministerstvo kultury může stanovit způsob, jímž uplatňují
výkonní umělci svá práva podle tohoto zákona, účastní-li se jich
několik na provedení jediného výkonu.
ČÁST III
zrušena
§ 40
zrušen
§ 41
zrušen
§ 42
zrušen
§ 43
zrušen
§ 44
zrušen
ČÁST IV
Práva výrobců zvukových záznamů
a rozhlasových a televizních organizací
§ 45
(1) Předmětem práv výrobců zvukových záznamů podle tohoto
zákona jsou zvukové záznamy výkonů výkonných umělců nebo jiných
zvuků.
(2) Svolení výrobce zvukových záznamů je třeba
a) k vysílání zvukových záznamů a snímků rozhlasem a televizí,
b) k pořízení rozmnoženin zvukového záznamu nebo snímku pro jinou
než vlastní osobní potřebu; tím není dotčeno ustanovení § 13
odst. 2 (§ 45 odst. 4),
c) k veřejnému přednesu zvukových záznamů nebo snímků,
d) k půjčování a pronájmu zvukových záznamů nebo snímků.
(3) Za svolení podle odstavce 2 má výrobce právo na odměnu.
(4) Ustanovení § 13 odst. 2 a 3 se vztahují obdobně na
výrobce zvukových záznamů.
(5) Právo výrobce zvukových záznamů trvá 50 let od konce
roku, v němž byl pořízen záznam.
§ 46
(1) Předmětem práv rozhlasové nebo televizní organizace jsou
jejich vlastní vysílané pořady.
(2) Rozhlasový nebo televizní pořad lze dále vysílat,
zhotovit jeho záznam pro jinou než vlastní osobní potřebu a takový
záznam dále rozmnožovat nebo jinak veřejně šířit jen se svolením
organizace, která pořad uskutečnila; za svolení má organizace
právo na odměnu.
(3) Ustanovení § 13 odst. 2 a 3 se vztahují obdobně na
rozhlasové a televizní organizace.
(4) Rozhlasovým a televizním organizacím v případě, že
přenášejí vysílání jiných rozhlasových nebo televizních
organizací, práva podle odstavců 2 a 3 nepříslušejí.
(5) Právo rozhlasových a televizních organizací trvá 50 let
od konce roku, v němž se vysílání poprvé uskutečnilo.
§ 47
Svolení výrobce zvukových záznamů a rozhlasových
a televizních organizací ani poskytování náhrady není třeba,
jde-li o zhotovení záznamu nebo snímku a jeho užití výhradně
k účelům zpravodajství o aktuálních událostech nebo k účelům
vědeckým nebo vyučovacím.
§ 48
Vláda může stanovit, za jakých podmínek se přiznává právo
uvedené v § 45 a 46 zahraničním výrobcům zvukových záznamů a
rozhlasovým a televizním organizacím podle mezinárodních smluv.
ČÁST V
Ustanovení společná
§ 49
zrušen
§ 50
(1) Ustanovení tohoto zákona se vztahují na díla autorů,
kteří jsou českými občany, ať vznikla nebo byla uveřejněna
kdekoli. Totéž platí o dílech autorů, kteří požívají v České
republice práva asylu.
(2) Na díla cizích státních příslušníků vztahují se
ustanovení tohoto zákona podle mezinárodních smluv, a není-li
jich, je-li zaručena vzájemnost.
(3) Není-li splněna žádná z podmínek uvedených v odstavci 2,
vztahuje se tento zákon na díla autorů, kteří nejsou
českými občany, byla-li poprvé v České republice vydána nebo
uveřejněna anebo má-li zde autor bydliště.
(4) Trvání autorského práva u děl cizích státních příslušníků
nemůže být delší než v zemi původu díla.
(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 platí obdobně i pro výkonné
umělce a jejich výkony.
Ustanovení přechodná a závěrečná
§ 51
(1) Doba trvání autorského práva se řídí tímto zákonem i
tehdy, počala-li před jeho účinností. Stanoví-li tento zákon dobu
delší, vztahuje se toto prodloužení jen na díla, u nichž před
účinností tohoto zákona práva dosud nezanikla.
(2) Totéž platí o právech výkonných umělců, výrobců zvukových
záznamů a rozhlasových a televizních organizací.
§ 52
Ochrana děl užitého umění podle tohoto zákona nevylučuje, aby
tato díla byla chráněna rovněž podle předpisů o ochraně
průmyslových vzorů.
§ 53
(1) Pokud z ustanovení tohoto zákona nebo z předpisů k jeho
provedení neplyne něco jiného, řídí se právní vztah autorů a
výkonných umělců, vzniklý v souvislosti s vytvořením a užitím
jejich děl nebo výkonů, obecnými právními předpisy.
(2) Spory o nárocích vyplývajících z tohoto zákona rozhodují
soudy.
§ 53a
(1) Autoři, výkonní umělci a výrobci zvukových záznamů, popř.
osoby oprávněné k výkonu jejich práv podle tohoto zákona, mohou
požadovat od celních orgánů informace o obsahu a rozsahu dovozu
zboží, které má povahu rozmnoženin děl nebo jejich zvukových,
obrazových či zvukově obrazových záznamů, anebo zboží, které má
k pořízení takových záznamů sloužit jako jejich nosič (nenahrané
nosiče záznamů), a nahlížet do celních dokumentů za účelem
zjištění, zda dovoz takového zboží k šíření na trhu je v souladu
s tímto zákonem.
(2) Celnice na písemnou žádost osob oprávněných podle
odstavce 1 přeruší na deset pracovních dní řízení o propuštění
zboží do volného oběhu, existuje-li zde důvodné podezření, že
dovozem tohoto zboží by byla porušena práva podle tohoto zákona.
V odůvodněných případech lze dobu přerušení řízení prodloužit
o dalších deset pracovních dní.
(3) Neprokáže-li dovozce zboží uvedeného v odstavci 1 ve
lhůtě podle odstavce 2, že jeho dovoz je v souladu s ustanovením
tohoto zákona, celnice toto zboží do volného oběhu nepropustí.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí obdobně i při vývozu
zboží uvedeného v odstavci 1.
§ 54
Zrušuje se zákon č. 115/1953 Sb., o právu autorském.
§ 55
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1965.
|
ICQ #2562871 